Hydroponie

 

O co vlastně jde? Mnoha lidem to nic neříká. Je to pěstování rostlin bez půdy, v živném roztoku. Jde o progresivní metodu pěstování jak pokojových rostlin, tak i zeleniny a rostlin v průmyslu. Přestože hydroponie je známa už poměrně dlouho, do našich domovů ještě moc nepronikla. Sám mám s bytovým pěstováním zkušenosti již 40 let a tak považuji za vhodné podělit se s vámi o získané poznatky. Přestože existuje řada populárně-vědeckých publikací,  chtěl bych vám hydroponii přiblížit zjednodušeně a srozumitelně.
Dá se říci, že je to metoda vhodná pro „lenochy“, kteří chtějí mít hezké a zdravé rostliny a přitom se o ně nemusí moc starat. Díky absenci zeminy je tato metoda vhodná i pro některé alergiky, v hydroponii rostliny také snáze přečkají vaši nepřítomnost. Rostliny při správném postupu rostou velmi rychle a bujně, pěstování je snadné a zásoba vody rostlinám vydrží i po čas kratší dovolené.
Všichni znáte rostliny jako voděnka (poděnka, blázen, tradeskancie) nebo zelenec (epyfitum) a jiné, které úspěšně rostou opravdu jen v nádobce s čistou vodou. To je takový nejjednoduší příklad pěstování bez zemního substrátu. Ale dá se pěstovat mnoho dalších rostlin a to i takových, u kterých byste to asi nečekali.
Pouhý roztok s živinami k hydroponickému pěstování nestačí. Kořeny potřebují oporu. Vhodný je jakýkoli inertní materiál, který do vody neuvolňuje žádné látky a má vhodnou strukturu.
undefinedPoužívá se např. vypraný štěrk nebo tříděný a vypraný keramzit a lávová drť. Ideální je právě keramzit – porézní kuličky z pálené hlíny, vyráběné v různých velikostech. Kuličky pojmou a následně uvolňují vodu, takže ji ze dna nádoby převedou až nahoru, předávajíce si ji mezi sebou. Mezi vlhkými, ale neponořenými kuličkami navíc dobře cirkuluje vzduch a kořeny pak bez problémů dýchají.


Budete tedy potřebovat tyto základní věci: pěstební nádoby, vodoznak, inertní (netečný) substrát, živný roztok a vhodné rostliny.

Princip pěstování v nádobách s vodoznakem

.

 

 

1 – vnější obal
2 – substrát (keramzit)
3 – vnitřní nádoba
4 – rostlina
5 – vodoznak
6 – živný roztok

Základní princip je fixace rostliny v inertním substrátu tak, aby do živného roztoku zasahovaly částečně pouze kořeny. Celé kořeny a hlavně kořenový krček nesmí být ponořeny, protože by došlo k zahnívání. Výška hladiny roztoku je kontrolována vodoznakem.

 

Pěstební nádoby

V době, kdy jsem začínal, tj. počátkem 80. let minulého století se tady v podstatě nic nedaly koupit vhodné plastové nádoby. Naopak u soudruhů v NDR se daly koupit levné, dvoudílné plastové květináče, které dodnes používám (alespoň jejich vrchní část).

Po roce 1990 se u nás začly objevovat jak nádoby, tak i hydrponické systémy (např. švýcarský LUWASA – luft, wasser, sand.) 

undefined undefined

Tyto plastové nádoby byly v hypermarketech Globus a Bauhaus před pár lety běžně k dostání, ale nyní je tyto markety kupodivu nevedou. Je třeba tedy shánět přes internet.Většina firem na internetu ale nabízí drahé hydroponické systémy zaměřené na instalaci v halách a velkých společenských místnostech. Je třeba vytrvat a případně využít vlastních dovedností (odkaz na prodejce).

 V těch již zmíněných 80. letech byly u nás k sehnání i vhodné, cenově dostupné keramické hydroponické „vázy“, ale ty z trhu také zmizely. Sice to nebyla žádná dizajnová bomba, šlo o průmyslovou výrobu, ale svojí úlohu dobře plnily (černobílé dobové snímky)..

undefinedDnes takovou nádobu pořídíte spíše jako dražší keramické dílo. Pokud jste ale nápadití kutilové, jistě přijdete i na  možnosti uplatnění dalších materiálů a výrobků.

Volba vhodné nádoby i substrátu je velmi důležitá, vzhledem k druhu pěstované rostliny. Do malé plastové nádoby s keramzitem nemůžete dát silně vzrůstnou rostlinu (fikus elastica, schefflera nebo monstera), protože by jí nádoba neunesla. Zde je třeba volit větší a těžší nádobu keramickou. Obecně u keramických nádob je vhodné, aby z důvodu stability měly větší základnu. To také umožní větší zásobu živného roztoku. Pokud je to možné, vždy používejte vodoznak, který výrazně usnadnuje kontrolu hladiny roztoku. Použití vodoznaku je bezpodmínečně nutné u hydrostolků a truhlíků. Vložky bez vodoznaku používejte pouze pro lehké a méně vzrostné rostliny.

<< Toto je použití keramické nádoby bez vodoznaku
Při kontrole roztoku a provzdušnění kořenů je třeba vnitřní vložku s rostlinou obouručně nadzvednout.

Jaké rostliny můžete pěstovat
Uvádím jen ty nejběžnější, ale je jich mnohem více.

Mučenka, muškát, santpaulie, voskovka, plectranthus, aukuba, brslen, břečťan, všechny druhy fikusů, monstery, scindapsus, papyrus, schefflera, pepřinec, poděnka, toulitka, zelenec, žumen, aloe, agáve, tenura (tchýnin jazyk), tlustice, pryšce (běložilný, trigona), pachypodia, kroton, dračinec, dračinka, aukuba, difenbachie a mnoho dalších.
Zkusit můžete v podstatě všechno, ale nemusí to vždy vyjít. Z vlastní zkušenosti vím, že hůře se pěstují rostliny s jemnými kořeny, které mají sklon k zahnívání. Pokud byste zkoušeli cibuloviny, tak cibule nikdy nesmí být ponořena v živném roztoku. Nejlépe vyhovují rostliny, které lze množit vegetativními řízky.

Jak tedy začít s hydroponií
Vegetativní řízky zakořeňují ve vodě nebo můžeme použít perlit (voda v průhledné nádobě způsobuje růst zelených řas).  U vrcholových řízků je třeba odstranit větší listy, aby nedocházelo k přílišnému odpařování vody.
Na hydroponii lze převést i rostliny pěstované v zemině. Při samotném přesazování je nutné zbavit kořenový bal veškeré zeminy, nejprve opatrně mechanicky, potom proudem vlažné vody. Poté je třeba odstranit poškozené kořeny a zkrátit kořeny příliš dlouhé. Pokud jsou již rostliny zcela vyvinuté, utrpí touto změnou šok a budou potřebovat delší dobu v teple a při vyšší vlhkosti vzduchu, aby se zotavily. Proto je  vhodné i mlžení listů. Tento postup není vhodný pro staré nebo vzácné rostliny. Staré kořeny totiž postupně odumřou a musí je nahradit nové, schopné prospívat ve změněném prostředí.

Do substrátu pro hydroponické pěstování (keramzitu, štěrku, lávové drti) je zasadíme obdobně, jako do běžné zeminy. Kořínky opatrně zasypeme keramzitem tak, aby byly volně rozložené a z části ponořené do vody, případně použijeme i oporu (nejlépe z plastu nebo bambusu, které ve vodě nehnijí).
Prvních alespoň 14 dnů použijeme pouze odstátou vodu bez hnojiva, v pokojové teplotě. V prvních dnech po zasazení potřebují rostliny klid a stín, teprve až kořeny zesílí a rozrostou se, mohou prospívat i na slunci (dle pěstebních podmínek jednotlivých druhů). Kontrolujte stav vody a vyměňujte jí, protože dochází k odumírání starých kořenů. U vegetativně zakořeněných řízků obvykle nebývá žádný problém.

Přesazování

Rostliny pěstované hydroponicky rostou rychle a jejich kořeny bývají velmi bujné. Není však třeba je přesazovat dříve, než zcela vyplní nádobu, případně je možné přerostlé kořeny zkracovat.

Hnojení

Na rozdíl od zeminy neobsahuje hydroponický substrát žádné živiny a ani voda je nedodá. Proto je nutné rostliny pravidelně hnojit. Nic se však nestane, pokud na hnojivo zapomenete. Důležité je používat k zalévání odstátou vody v pokojové teplotě.
Nejjednodušší je používání speciálních hnojiv pro hydroponii, která dovedou uvolňovat živiny do vody podle potřeby. Také se mi zdá, že tato hnojiva v malobalení zmizela z obchodů, tak většinou používám běžná tekutá hnojiva.
Použít lze i jakákoli jiná komplexní hnojiva rozpustná ve vodě, je však třeba dodržovat doporučené dávkování – některá ze živin se může snadno dostat do nadbytku a rostlinu pak zatěžovat.

Jak si vyrobit jednoduchý, levný a osvědčený vodoznak

Popsaný druh vodoznaku se hodí pro větší nádoby (5-10 litrů), truhlíky a hydrostolky.
Budete potřebovat instalační novodurovou trubku průměru odpovídajícímu plováku a délce podle výšky nádoby (1). Na spodní straně udělejte alespoň dva zářezy. Na horní stranu použujte víčko odpovídajícího prúměru, z nějaké plastové nádoby (2) a vyvrtejte do něj otvor potřebného průměru.. Jako plovák je vhodný ping-pongový míček nebo vnitřní schránka kinder vajíčka (3). Méně vhodný je kousek polystyrénu. K plováku přilepte tavným lepidlem plastové brčko na pití. Délku brčka upravte tak, aby při dotyku plováku se dnem vyčnívaly alespoň 2 mm nad horní víčko, resp. aby při absenci vody nezapadlo brčko až pod víčko,.Pokud brčko nemá skrz víčko vodící trubičku, došlo by po nalití vody k zaseknutí pod víčkem. Vodoznak je tedy ještě možné vylepšit tak, že jako prúchodku skrz víčko přilepíte plastovou trubičku, např. slabou injekční stříkačku bez pístu a s uříznutýjm koncem tak, aby se v ní ukazatel hladiny volně pohyboval. V minulém století jsem k tomu používal průhledná pouzdra od propisovačkových náplní "čina". Ale ta už zřejmě nejsou k mání.Dají se také použít trubičky od prúhledných propisek.
Tyto vodoznaky úspěšně používám už 40 let.      .......... A je to skoro zadarmo!


Další možnosti vhodného použití hydroponie je osazování truhlíků a větších žardiniér a hydroponických stolků.

 

Jak vyrobit hydroponický stolek.

Na netu je možné sehnat hydroponické systémy  v ceně až desetitisíců Kč. Pokud jste ale sami kutilové, je možné hydrostolek vyrobit poměrně levně. S úspěchem jsem používal např. smaltované obdélníkové vložky do "pečenky", které byly za pár korun v bazaru. Stačilo pak vyrobit obal z laminované dřevotřísky a vodoznak.
Někdy v roce 1969 jsem vyrobil hydrostolek a dosud je v provozu. Jako nádrž je použita vysoká, plastová, řeznická přepravka na maso a obal je z laminované dřevotřísky.(Rostliny: ficus erubescens, schefflera, aglaonema, scindapsus aureus, hoya carnosa, ficus scandens)

Chci Vás hlavně upozornit na moje zkušenosti z provozu, které Vám pomohou  vyvarovat se některým chybám.

Co budete potřebovat k výrobě stolku (nebo spíše hydrobedny ) ve tvaru kvádru:
Vnitřní nepropustnou, antikorozní nádrž (1), která může být z tvrdého plastu, svařovaného nebo tepelně tvarovaného novoduru, pájeného antikorozního plechu (zinkotitanu) nebo třeba laminátu. Důležité je vzít v úvahu výslednou, poměrně velkou zátěž náplně a tomu přizpůsobit konstrukci vnitřní nádrže a vnějšího obalu. Vnější obal (2) může být z laminace, dřeva nebo podobných nábytkových materiálů. Může mít i ocelovou podnož s nožičkami. Doporučuji ale použít v rozích čtyři kolečka (nábytková nebo židlová). Mně se osvědčila dvojitá kolečka pro kancelářské židle. Jejich účelnost si uvědomíte při manipulaci s plně zatíženým stolkem. Vnitřní nádrž by měla ležet na pevné podložce (dno vnějšího obalu). V mojí první konstrukci jsem použil na podpěru pouze boční lišty. Po čase se plastová nádrž vahou zkroutila, praskla a na podlahu vyteklo asi 20 litrů vody.
Pokud budete osazovat pnoucí nebo liánovité rostliny, doporučuji použít držák svislé opory (4), do kterého po osazení zasuneme např. suchou dekorativní větev, bambusovou tyč, nebo novodurovou trubku obalenou kokosovými vlákny. Hezká větev ale vypadá nejlépe. Držák musí být z nekorozivního materiálu a nepropustný (jinak by větev zahnívala). Nejlépe se mi osvědčila nerezová trubka přivařená na větší čtvercovou základnu, kterou je při instalaci vhodné zatížit těžšími, čistými kameny. Při osazování rostlinami je velmi vhodné použít pro každou rostlinuundefined samostatný kontejner (3) (plastový květináč s několika svisle proříznutými otvory po obvodu a provrtanými několika dalšími otvory do dna). V minulosti jsem používal také litrové plastové kelímky na salát. A proč to?

V hydroponii kořenový systém silně bují a pokud nepoužijete samostatné kontejnery, většina kořenů vzájemně proroste a vytvoří neoddělitelnou spleť. Pokud pak potřebujete rostlinu vyjmout a nahradit, je to velmi komplikované.
O vodoznaku byla zmínka už dříve a jeho použití je stejné. Navíc, po vyjmutí plováku výborně poslouží při výměně roztoku (vysátí hadicí).
Vodu doplňujeme podle potřeby (dle vodoznaku) jedenkrát za 2 až 3 týdny. Odpadá tedy častá zálivka.
V hydrostolku rostliny vegetují teoreticky tak dlouho, dokud je jejich velikost funkčně a esteticky únosná. Časem rostliny zkracujeme, protože při pravidelném doplňování živin pěkně rostou. Alespoň 2x ročně je třeba roztok odsát hadicí (trubkou vodoznaku) a minimálně jednou propláchnout odstátou vodou (roztok časem obsahuje zbytky odumřelých kořenů a dochází k zahnívání). Pak teprve znovu nalejeme potřebnou koncentraci živného roztoku. Musíte počítat s tím, že asi po 5 - 8 letech je třeba většinu takto pěstovaných rostlin vyměnit a to nejlépe přesázením celé nádoby, chcete-li, aby působnost květin byla dokonalá. Keramzit je třeba vybrat, vyčistit a řádně propláchnout vodou.
Sortiment rostlin pěstovaných v hydroponii je prakticky neomezený. Při sesazování více rostlin je třeba dbát na přibližně stejné pěstební podmínky.

Pokud má někdo zájem o další informace mohu osobně poradit jak na to. Můžete se podívat na několik obrázků mých rostlin. Sice není právě doba květu, ale i tak stojí za shlédnutí.